Autotip: Dvakrát kolem koule? Ne, jen mírně jeté...
Tajný pohled do dílny stáčení tachometrů. Skoro polovině všech ojetých vozidel v Česku se falšují stavy ujetých kilometrů.
Se skrytou kamerou Auto Bildu jsme se podívali "stáčitelům" pod ruce - redakčnímu mercedesu ponížili kilometráž o 140 000 km!
Písek decentně šustí pod koly bílého mercedesu mířícího k rodinné vile v lepší čtvrti v Kolíně nad Rýnem. Nic nenasvědčuje tomu, že se schyluje k podvodu na entou: po pár minutách bude naše notně ojeté "céčko" omlazeno do zánovní podoby - na pohled sympatickým mladíkem, kterému byste rádi zaplatili ve studentské menze pivo.
Podle prohlášení německé policie se třetina automobilů na tamním trhu, z něhož míří k českým zákazníkům většina dovezených vozidel, podrobuje před dalším prodejem falzifikaci stavu ujetých kilometrů podle tachometru/palubního počítače. Český trh není pozadu: podle údajů firmy Cebia, která se zabývá problematikou prověřování původu vozidel, čítala množina "našvindlovaných" aut v roce 2010 nějakých 350 000 kusů - prakticky každý druhý vůz (přesně 42%) z následného prodeje má tedy stočený tachometr!
Podvodům nahrává zejména děravá legislativa. Falšování údajů z počítadla ujeté vzdálenosti sice stojí mimo zákon, jenže jen v tom případě, pokud v kupní smlouvě uvádí prodávající údaj "stav kilometrů". To lze obejít termínem "stav tachometru" - prodávající (tedy falšující) se tím zbavuje odpovědnosti, navíc se mu podvod prakticky nedá dokázat.
Ve finále si tak české bazary a prodejci teoreticky přilepšili o astronomickou sumu 3,2 miliardy korun. Zákonodárci se loni rozhodli proti nešvaru zabojovat a připravit novelu zákona, která měla postavit stáčení tachometrů alespoň do roviny přestupku, za nějž by hrozil postih až 5 000 000 Kč. Návrh však neprošel.
Na ruku podvodníkům jdou paradoxně i samotné moderní automobily, zejména prestižnějších značek - jako náš bílý Mercedes-Benz C 180 K podrobený dlouhodobému testu na 300 000 kilometrů. Aktuálně dosahuje jeho nájezd 224 736 km, díky pravidelné péči a citlivému zacházení byste mu takovou porci rozhodně nehádali. Takže 140 000 kilometrů dolů se na první pohled ani nepozná.
Den předem voláme Andrease F. (jméno redakcí pozměněno), jehož kontakt jsme našli na jednom z bezpočtu webů zabývajících se korekcí tachometrů a přidruženou úpravou elektroniky, řídicích jednotek atd. Ostatně řada takových firmiček se už nijak neskrývá ani v Česku a oficiálně nabízí podobné úpravy na internetu. Dle provedení prezentací s gramatickými chybami si lze udělat obrázek o úrovni dotyčných ještě z tepla domova...
Telefon třikrát zazvoní a po chvíli se na druhém konci drátu ozývá seriózní: "Haló, tady opravy tachometrů a chiptuning, přejete si?" Dotyčnému sdělujeme svůj záměr, Andreas se ptá jen na typ vozidla a rok výroby. Po stručné výměně informací posílá přes SMS svoji adresu a popis cesty.
"Řada lidí si myslí, že falzifikátoři tachometrů sedí někde v boudě a vytvářejí údaje na prehistorických laptopech. Omyl, tyhle podvody dělají organizované firmy vybavené kompletní diagnostikou a originálním softwarem nebo jednotlivci, kteří se ve světě informačních technologií prostě lépe orientují," vysvětluje Alex Hartinger, vedoucí pátrací skupiny "Tacho" mnichovské kriminální policie.
Skutečně, Andreas F. si na schůzku přináší brašnu plnou hardwaru, z níž vytahuje jakýsi tablet s dotykovým displejem a potřebné konekto-ry-digiprog. Žádná laciná záležitost, stojí zhruba 60 tisíc korun. Přesto se jich v Německu za uplynulá léta prodalo skoro 2500. A zcela legálně, vždyí vlastnictví tohoto zařízení není v rozporu se zákonem.
"Přes vysokou cenu je digiprog lukrativním kšeftem pro stáčeče tachometrů," dodává vedoucí vyšetřovatel Hartinger. Počítejte s námi: když Andreas "udělá" denně tři auta, má za měsíc v prasátku 220 tisíc korun. To jde, ne?
Taxikáři či šedé půjčovny aut používají jiný fígl - nabourají se přídavným aparátem do řídicí jednotky vozu, která pak zapisuje jen každý druhý ujetý kilometr Před koupí tak nemusí s počítadlem manipulovat a jsou takřka z obliga.
Andreas F. má s bílým "céčkem" snadnou práci: přes zdířku diagnostiky napojí digiprog a pak už jen zadá námi požadovaný stav kilometrů: "Přijeli jste z Hamburku, koukám. Kus cesty, že? Ale co, včera u mě byl klient se smartem až z Berlína. Proč vlastně chcete přetočit tachometr? Kvůli prodeji? Tak to je nejlepší poslat dál na východ, tam se na to tolik nehledí..."
Platíme sto eur a odjíždíme, mercedes bychom nyní prodali se stavem 84 739 km s okamžitým profitem sto tisíc korun proti realitě 224 736 km. Údaje potvrzuje pohled do databáze Eurotaxu: Mercedes-Benz C 180 Kompressor v základní výbavě a s manuálním řazením z roku výroby 2009 (uvedení do provozu v březnu) bychom prodali 256 600 korun. Tedy pokud by měl "nalítáno" 225 tisíc kilometrů, jako ve skutečnosti. Po operaci trvající jen pár minut (stála sto eur, tedy v přepočtu 2500 korun) bychom si rázem polepšili o 103 600 Kč - s 85 000 km by prodejní cena dosáhla slibnějších 360 200 korun!
A nejspíš by nám to i prošlo, protože servisní expert Torsten Cahnbley odhaduje podle viditelného opotřebení zhruba stotisícový nájezd. "Mercedes si dává na trvanlivosti materiálů záležet, ani volant či pedály zde nejsou nijak výrazně ohlodány," komentuje stav bílého sedanu.
Míříme opět přetočit rychloměr, tentokrát ale vrátíme původní údaj. Náš mercedes ještě čeká pořádný kus poctivé práce na silnici, než se mu na počítadle ukáže vytyčených 300 000 kilometrů. Reálných...
Pôvodní reportáž najdete zde.
