Elektrický „bod zlomu“ je blíž. Na baterie už jezdí každé čtvrté nové auto

Přechod není tak hladký ani rychlý, jak si někteří přáli nebo předpovídali. Obrat americké klimatické politiky s nástupem druhé administrativy Donalda Trumpa a nečekaně „pomalý“ (z pohledu některých předchozích odhadů) nástup elektromobility v některých částech Evropy přiměly řadu západních automobilek přehodnotit strategii. Podle výpočtů FT změny strategií automobilek, včetně zrušených modelů a přesměrovaných investic, v uplynulém roce přišly globální automobilový průmysl na nejméně 75 miliard dolarů.

Investiční banka UBS přesto po analýze nové generace bateriových článků od společností CATL, Tesla a General Motors dospěla k závěru, že elektromobily se autům se spalovacím motorem rychle přibližují ve třech klíčových parametrech: ceně, dojezdu a době nabíjení. Banka tento stav označuje jako „trojí rovnost“.

Poslední dva parametry týkající se doplňování „paliva“ nejsou už takovým strašákem jako v minulosti. Dojezdy elektrických vozů stabilně rostou, rychlost nabíjení se zvyšuje a dostupnost dobíjecích stanic se prakticky po celém světě zlepšuje. Dohánět zázemí vozů na spalovací motory v zemích, jako je Česko, bude ještě nějakou dobu trvat, ale dobíjení už dnes zdaleka nevyžaduje takové plánování jako třeba na začátku dekády.

Cenová rovnost se dlouho zdála být nedosažitelnou, ale v mnoha případech už to neplatí. V Číně jsou podle Mezinárodní agentury pro energii zhruba dvě třetiny elektromobilů levnější než srovnatelné vozy se spalovacími motory. A nemluvíme jen o exotických destinacích – například v ceníku společnosti Škoda už dnes najdete modely se spalovacím i elektrickým motorem za prakticky totožné ceny. Zatím se to týká hlavně dražších modelů: Základní verze Kodiaqu a Enyaqu nabízí automobilka za velmi podobné ceny kolem milionu korun.

Auta to pochopitelně nejsou plně zaměnitelná, česká automobilka se ovšem cenami snaží zákazníky „naučit“, že elektromobily nejsou nevyhnutelně dražší: „Cílem je, aby zákazníci při rozhodování mezi spalovacím a elektrickým pohonem nevnímali zásadní rozdíl v pořizovací ceně a mohli se rozhodovat především podle svých individuálních potřeb a očekávání,“ komentuje to mluvčí automobilky pro elektromobilitu Jiří Brynda.

Nejdražší součástka elektrických vozů – samotná baterie – přitom stále zlevňuje. V rámci zmíněného rozboru pěti bateriových článků nové generace u jednoho z nich experti UBS odhadli celkové náklady na výrobu kolem 55 dolarů za kilowatthodinu (kWh). To je téměř o polovinu méně než u článků, které analyzovala v roce 2020. Podle banky přitom výrobní náklady baterií dál klesají zhruba o deset procent ročně.

Jde ovšem o hodnotu na spodní hranici dnešního rozptylu. Průměrná cena celých „zabalených“ baterií pro elektrické vozy se v posledních dvou letech pohybuje kolem 100 dolarů za kWh. Což je mimochodem hodnota, při které se ceny vozů na elektrický pohon a vozů se spalovacími motory mají zhruba vyrovnat. 

O jak velkou část poklesu se automobilky podělí se zákazníky a kolik si nechají, to je otázka jiná. „V Číně se pokles ceny baterií promítá do koncových cen aut téměř jedna ku jedné. V Evropě jen z menší části a v některých segmentech vůbec,“ říká Martin Sládeček z poradenské společnosti KPMG. Takto získané prostředky buď vylepšují marže automobilek, nebo jdou do investic – obvykle právě těch, které vyžadují přechod k elektromobilitě.

UBS očekává, že celosvětový podíl elektromobilů, plug-in hybridů a vozů s „prodlužovači dojezdu“ (malým spalovacím motorem, který dobíjí baterii) vzroste z 23 procent v roce 2025 na 58 procent v roce 2035.