iDnes.cz: Legální fígle automobilek při měření emisí

Automobiloví výrobci totiž už dlouho poukazují na to, že emisní regule splní jen s obrovskými investicemi. Martin Winterkorn, který v minulém týdnu vzal odpovědnost za „dieselgate“ na sebe a odstoupil z pozice šéfa koncernu Volkswagen, před rokem prohlásil: „Snížení emisí CO2 o jeden gram v našem flotilovém průměru nás stojí sto milionů eur za vývoj. Je to sto milionů eur, které musíme zaplatit dopředu bez toho, abychom věděli, že se ta investice vrátí.“

Vývojáři se shodují na tom, že aktuálně nastavené limity jsou na hraně technických možností.

Rozhodující je pro všechny homologační testovací cyklus. Pokud by jím auto neprošlo, nemohlo by na silnici. K chování řidiče má testovací cyklus daleko, už jenom pro to, že v něm auto dosahuje průměrnou rychlost 33 kilometrů v hodině. Nic jiného než přesně specifikovanou metodiku (které samozřejmě půjdou vývojáři při stavbě auta naproti) ale použít nelze.

Prohlásit například jízdní styl konkrétního „živého“ řidiče za standardizovaný a podle něj měřit oficiálně spotřebu by bylo z pohledu techniků neproveditelné. Už proto, že není přesně opakovatelné. Chování takového řidiče není exaktně specifikovatelné a měřitelné a ovlivňuje ho mnoho faktorů Rozdíl mezi tabulkovou a reálnou spotřebou navíc stále roste a rozhodně to není tím, že by řidiči jezdili rychleji. Zatímco v roce 2001 byla reálná spotřeba o osm procent vyšší než papírové údaje, v roce 2013 už to mohlo být dokonce až o 43 procent, zjistila to studie Mind the Gap organizace Transport & Environment.

Přehuštěné pneumatiky, zalepené spáry

Automobilky tak k tomu, aby splnily normy, používají speciální fígly. Výrobci používají k oficiálním testům pneumatiky s nižším valivým odporem a navíc přehuštěné. Pro dosažení ještě menšího valivého odporu se může měnit geometrie náprav do takové podoby, která by byla v praxi nebezpečná či z hlediska dlouhodobé životnosti pneumatik nepoužitelná. Pro účely testů se často využívají speciální maziva, která sníží tření v motoru, ale se kterými by agregát v reálném v provozu nepřežil.

Dalším trikem je třeba odpojení alternátoru, což opět sníží zátěž motoru. Oproti těmto trikům jsou záležitosti jako zalepení spár v karoserii či zatlačení brzdových destiček zcela do třmenů, aby se tak snížil další jízdní odpory vozu, jen takovou starou školou.

Mercedes v poslední době vymyslel další malý trik. Nový typ C oficiálně dodává s malou nádrží (v ČR je však v nabídce s větší nádrží). Auto má mít totiž při testu nádrž plnou z 90 % a menší nádrž znamená i menší hmotnost natankovaného auta. Právě hmotnost promlouvá do spotřeby vozu velmi výrazně. Mozkem celého auta je řídicí jednotka.

Důležitým klíčem ke správné spotřebě, jak ji vyžadují předpisy, je optimalizace chování motoru. Je veřejným tajemstvím, že auto je schopno měřící cyklus poznat a podle toho také změnit dávkování paliva. A právě kolem toho se celá dieselgate točí.

Více najdete zde.